O lektorce

Jmenuji se Miriam Sedláčková a takto povoláním učím na střední škole práci s počítači. Studovala jsem strojnickou fakultu, takže nemám příslušné odborné vzdělání, ale na mých zájmech a zálibách se podílela moje babička, která mě od ranného dětství učila nejrůznější techniky a postupy. Sama učila výtvarnou výchovu, žila nejrůznější tvorbou a opakovaně vystavovala - např. modrotisky nebo perníčky v regionálním muzeu.

Od malička jsem strašně ráda něco tvořila a pokud to šlo, věnovala jsem se nejrůznějším výtvarným pracem. Zprvu pod babiččiným vedením, později sama jsem batikovala, malovala na sklo, odlévala sádrové odlitky a další.

Po několik let jsem vedla opakovaně kroužky ručních prací na táborech a protože se na mě začali obracet nejrůznější lidé s prosbou o pomoc a radu, vznikla myšlenka dát nápady a postupy na webové stránky. Tak vznikl Bobřík Edík - nejprve jako sbírka návodů, šířená e-mailem, později byl vtělen do původních žlutých stránek a nakonec byl přepracovám do podoby současné.Dalším krokem v jeho existenci byl Internetový obchůdek a potom se začaly obejvovat prosby o naučení některé techniky a o kurzy. Když jsem se na podzim roku 2002 setkala s Monikou Brýdovou, rozhodla jsem se, že se pokusím o zavedení pravidelných kurzů Kreativní tvorby. První kurzy byly na Husové ulici v prodejně Výtvarných potřeb. Majitelka mi umožnila vyvěšovat oznámení o dalších kurzech a tak vznikly pravidelné úterní kurzy na Jánské 22.

Protože nejsem profesionální výtvarník, vznikají bobří stránky dost složitě: základem je nápad a nebo něčí dotaz. Jelikož stránky jsou určeny pro laickou veřejnost, následuje pátrání po dostupnosti materiálu. Podmínka je, abych byla buď materiál schopna nabídnout sama, nebo se dal koupit běžně v obchodě. Další je pak realizace - vyzkoušení několika kousků (většinou jde o postupy, které znám už léta a jenom si je "připomínám"), nafocení postupu a sepsání návodu. Teprve po odsouhlasení někým dalším může návod na web.

A takhle to vypadá v praxi...