|
Jak se vyvíjely jednotlivé části Bobříka, to asi víte - nejprve byly jenom nápady a rady a už po velice krátké době přibyl obchůdek. Nejprve jsem zajišťovala jenom základní zboží, ale v roce 2002 na podzim jsem se setkala s paní Brýdovou, která mi nabídla dodávky výtvarného materiálu a mimo jiné mi navrhla pomoc při rozbíhání kurzů kreativních technik. U ní jsem absolvovala někateré výtvarné kurzy: 3D decoupage, savovou techniku(kterou jsem ovšem znala - kurzík batiky saven jsem vedla už na táboře YMCA v roce 1998, jen jsem používala špejle na kreslení, protože na táboře jaksi nebyl rozprašovač k dispozici), šablonování, malbu na hedvábí a TwistArt. V roce 2003 v červenci proběhl týdenní pobyt v penzionu Eliot a tím byla naše spolupráce v podstatě ukončena. V té době už měl Bobřík skoro 100 článků a více než 450 ilustračních fotografií. V září roku 2003 byla Bobříkovi nabídnuta možnost recenzování knih z nakladatelství ComputerPress a na jaře roku 2004 jsem se podílela na výrobě kraslic pro knížku "Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce", která vyšla tamtéž.
Před několika lety jsem vedla opakovaně kroužky ručních prací na táborech a protože se na mě začali obracet nejrůznější lidé s prosbou o pomoc a radu, vznikla myšlenka dát nápady a postupy na webové stránky. Tak vznikl Bobřík Edík - nejprve jako sbírka návodů, šířená e-mailem, později byl vtělen do původních žlutých stránek a nakonec byl přepracovám do podoby současné.Dalším krokem v jeho existenci byl Internetový obchůdek a potom se začaly obejvovat prosby o naučení některé techniky a o kurzy. První kurzy byly na Husové ulici v prodejně Výtvarných potřeb. Majitelka mi umožnila vyvěšovat oznámení o dalších kurzech a tak vznikly pravidelně kurzy na Jánské 22. Protože nejsem profesionální výtvarník, vznikají bobří stránky dost složitě: základem je nápad a nebo něčí dotaz. Jelikož stránky jsou určeny pro laickou veřejnost, a to ještě pro děti, následuje pátrání po dostupnosti materiálu. Podmínka je, abych byla buď materiál schopna nabídnout sama, nebo se dal koupit běžně v obchodě. Další je pak realizace - vyzkoušení několika kousků (většinou jde o postupy, které znám už léta a jenom si je "připomínám"), nafocení postupu a sepsání návodu. Teprve po odsouhlasení někým dalším může návod na web. A takhle to vypadá v praxi...
Texty těchto stránek vznikají na základě osobních zkušeností - návody na nich patří ke všeobecně známým. Nejedná se tedy o nové věci, ale pouze o zpracování známých postupů. Většinu věcí, zde zobrazených, jsem, podobně jako Vy, dělal ve svém dětství. Průvodcem mi bývala moje babička - inspirace tedy pocházejí někdy i z předminulého století. (Totéž se týká i uvedených receptů - některé jsou převzaty z ručně psaného sešitu mé prababičky a jen "přeloženy" do současného jazyka, některé jsou předávány v rodině ústně a používají se - včetně uvedených bylinkových čajů, octů a dalších výrobků z bylinek - po několik desítek let.)
Jmenuji se Edík a jsem...hm...bobr. Už docela dospělý, jenže jsem se narodil s nemocnou tlapkou a tak jsem nevyrostl tolik, jako bráškové a maminka. No a tak jsem momentálně bobřík. To ne, nejsem bobřík pižmový, jsem bobr evropský (Castor fiber), jak píší v latině. Odborně zatříděno: třída savci, řád hlodavci, čeleď bobrovití. Moji příbuzní nemají v Evropě konkurenci co do velikosti - i když většinou sedí skrčeně a něco baští, tak měří kolem 100 cm a váží až 30 kg. No, větší hlodavec už je jenom kapybara - tady v Brně ji mají v ZOO. Původně jsme tady nežili - vyhubili nás vaši předkové, prý snad v roce 1871, ale jsme vytrvalí a postupně se sem s celou rodinou vracíme. Ve skupině je nám lépe - stavíme hráze, hryžeme stromy...a to se lidem nelíbí. Upřímně: kdo za to může? Kdyby lidi tolik stromů nezničili, nemuselo by to vadit... Naše hráze jsou docela užitečné - spousta zvířat k nim chodí pít, mají tam vždycky dost vody, a to vody stojaté - žádný divoký proud...a postupně se tam vytvoří bahno a pak louka - pravda, ze začátku je mokrá, ale pěkná:-)))) No a bezpečně mě poznáte podle placatého ocasu - bobra si nemůžete splést s ničím jiným, jakmile mu kouknete na ocas. No a lidi tam chodí...a zahazujou odpadky...už jsem tady psal, že mám k lidem docela dobrý vztah - v tom jsem mezi bobry vyjímka. Chtěl jsem je poznat blíž - třeba se skamarádíme? A tak jsme sbíral, co mi dali na hraní...a taky počítač. No a protože mám rád hlavně ty malé lidi - děti(?), tak jsem jim začal chystat věci, které by je na chvíli zabavily, aby mi neničily pelech nad hlavou:-)))Nějací bobříci prý mezi lidmi už byli - psal o nich pan Foglar ...a taky prý byl bobr Vašík s medvědy u Kolína a taky...no, určitě vám už vyslepičili, jak to u bobrů vypadá navečer - Když jde malý bobr spát. Prostě, jsme zvířata docela populární.Mám i fotku mého pelechu....teda okolí mé nory - dovnitř se s foťákem nevejdu, takže si ho schovávám...ale kam, nepovím. Ne, že bych vám nevěřil, ale na Internet může skoro každý... A časem tady bude i moje fotka - jakmile najdu někoho, komu se nebudu bát půjčit foťák do tlapky.
Kdysi moje mládě zakňouralo:"Heleď, já chci draka!" Myslel jsem si, že takový drak - žádný problém, zajdu do obchodu, jenže to ne - malý bobřík chtěl draka udělat. No jasně, jak drak vypadá, to ví každý, takže se vzaly špejle, papír, provázek a udělal se drak. Byl krásný, vypadal skvěle a fungoval jako padáček pro špejle za předpokladu, že startoval z velké výšky. Prostě nelítal. Sešlo se tedy spousta rodičů i spolužáků, každý věděl, jak takový drak vypadá (ano, přesně jako ten náš!), ale proč nelítá, to nevěděl nikdo. A tak se začalo hledat - jsou přece různé drakiády a Internet a knihovny. Jenže my jsme nechtěli vyrábět celý další rok soutěžního draka ze zahraničního materiálu, nám by stačilo, kdyby lítal ten obyčejný. A takový návod nikde. No a tak po několika podobných zážitcích vznikl mezi podobně postiženými návrh udělat stránky, kam by se dávaly takovéhle "samozřejmé" návody - třebas na obyčejnou bambuli. První verze šla na Internet v listopadu 2001 a už tehdy tam bylo asi třicet návodů. Za rok, na jaře 2002 prošel bobr přestavbou - bylo nutné stránky přepracovat, protože ty původní už byly nepřehledné. No a doufám, že letošní kompletní přestavba vydrží poněkud déle...a taky už nepíši sám. Jak jste si jistě všimli, tak některé návody chybí. Jsou to ty, u kterých nebyly fotky - buď se s nimi původně nepočítalo, nebo se prostě "vyrábělo" někde na táboře nebo vůbec v polních podmínkách a foťák nebyl k dispozici. Ve všech případech ale budeme návody dodělávat. No a také přidávat další - pokud se chcete přidat, stačí napsat na mail: edik@bobrik.cz a domluvíme se. A kdo tu něco obšlahne, tomu softwér upadne! |
|||||||||||