Kam se poděl můj krásný portrét?!
Myslím, že dnes je
11. března 2010

Napsat na edik@bobrik.cz.
Přidat stránku k oblíbeným!

Všechny články346
3D obrázky z papíru1
Adresa/kontakt1
Adventní výzdoba8
Barvení rýže4
Batika5
Bobří šablonky5
Bobřík Píďa3
Bylinky11
Decoupage10
Doporučuji2
Drátkování4
Fotogalerie15
Grafiky Mgr. Tiché1
Hedvábí4
Jak zabalit dárek1
Kamínky2
Knihovnička148
Korálky5
Kůže2
Lýko2
Malba na sklo6
Modelování6
Mušličky1
Navlékání4
Papír5
Pedig1
Pro nejmenší3
Provázky ...3
Sádra6
Šifrátko1
Skládáme z papíru7
Slupovací barvy1
Slupovací barvy1
Svíčky7
Tipy a triky3
TwistArt3
Vánoce3
Velikonoce19
Vlna4
Zahrada - knihovnička25
Zdobíme textil1
Zvířátka2

Chceš-li se kamarádit, přidej na svoje stránky můj odkaz:

a pošli mi svoji ikonu.


Podobně zaměření
Naši přátelé


Pracuje na sytému:


Webdesign & software:
©2003 LASE

Obchod Kurzy Něco o mě Omlouvám se všem zájemcům o kurzy, ale současně se změnou zaměstnavatele jsem přišla i o prostory, kde bych kurzy mohla pořádat. Jakmile získám náhradní prostory, začneme zase tvořit.

Z historie serveru
Bobřík Edík vznikl v roce 2000, tedy docela dávno - aspoň na to, že je to Internetové zvířátko. Jeho identita - čumáček bobříka Edíka, se objevila jen o malounko později - už v dubnu 2001 byl k vidění na svém prvním působišti mimo svoji noru - na serveru Tulák dostal Bobřík vlastní vývěsku. O půl roku později začal publikovat i na serveru Střípky Tehdy ovšem neměl svoji dnešní podobu - tu získal až v roce 2003, kdy byl vyvinut nový redakční systém a byly staženy některé články, které neměly fotodokumentaci. Část z nich už byla obnovena (ruční papír, mramorování), jiné na svoji reprízu teprve čekají.

Jak se vyvíjely jednotlivé části Bobříka, to asi víte - nejprve byly jenom nápady a rady a už po velice krátké době přibyl obchůdek. Nejprve jsem zajišťovala jenom základní zboží, ale v roce 2002 na podzim jsem se setkala s paní Brýdovou, která mi nabídla dodávky výtvarného materiálu a mimo jiné mi navrhla pomoc při rozbíhání kurzů kreativních technik. U ní jsem absolvovala někateré výtvarné kurzy: 3D decoupage, savovou techniku(kterou jsem ovšem znala - kurzík batiky saven jsem vedla už na táboře YMCA v roce 1998, jen jsem používala špejle na kreslení, protože na táboře jaksi nebyl rozprašovač k dispozici), šablonování, malbu na hedvábí a TwistArt. V roce 2003 v červenci proběhl týdenní pobyt v penzionu Eliot a tím byla naše spolupráce v podstatě ukončena. V té době už měl Bobřík skoro 100 článků a více než 450 ilustračních fotografií.

V září roku 2003 byla Bobříkovi nabídnuta možnost recenzování knih z nakladatelství ComputerPress a na jaře roku 2004 jsem se podílela na výrobě kraslic pro knížku "Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce", která vyšla tamtéž.

A něco o mě
Jmenuji se Miriam Sedláčková a takto povoláním učím na střední škole práci s počítači. Studovala jsem strojnickou fakultu, takže nemám příslušné odborné vzdělání, ale na mých zájmech a zálibách se podílela moje babička, která mě od ranného dětství učila nejrůznější techniky a postupy. Sama učila výtvarnou výchovu, žila nejrůznější tvorbou a několikrát i vystavovala - např. modrotisky nebo perníčky v regionálním muzeu. Od malička jsem strašně ráda něco tvořila a pokud to šlo, věnovala jsem se nejrůznějším výtvarným pracem. Zprvu pod babiččiným vedením, později sama jsem batikovala, malovala na sklo, odlévala sádrové odlitky a další.

Před několika lety jsem vedla opakovaně kroužky ručních prací na táborech a protože se na mě začali obracet nejrůznější lidé s prosbou o pomoc a radu, vznikla myšlenka dát nápady a postupy na webové stránky. Tak vznikl Bobřík Edík - nejprve jako sbírka návodů, šířená e-mailem, později byl vtělen do původních žlutých stránek a nakonec byl přepracovám do podoby současné.Dalším krokem v jeho existenci byl Internetový obchůdek a potom se začaly obejvovat prosby o naučení některé techniky a o kurzy. První kurzy byly na Husové ulici v prodejně Výtvarných potřeb. Majitelka mi umožnila vyvěšovat oznámení o dalších kurzech a tak vznikly pravidelně kurzy na Jánské 22.

Protože nejsem profesionální výtvarník, vznikají bobří stránky dost složitě: základem je nápad a nebo něčí dotaz. Jelikož stránky jsou určeny pro laickou veřejnost, a to ještě pro děti, následuje pátrání po dostupnosti materiálu. Podmínka je, abych byla buď materiál schopna nabídnout sama, nebo se dal koupit běžně v obchodě. Další je pak realizace - vyzkoušení několika kousků (většinou jde o postupy, které znám už léta a jenom si je "připomínám"), nafocení postupu a sepsání návodu. Teprve po odsouhlasení někým dalším může návod na web.

A takhle to vypadá v praxi...

O bobrovi Edíkovi a jeho stránkách

Texty těchto stránek vznikají na základě osobních zkušeností - návody na nich patří ke všeobecně známým. Nejedná se tedy o nové věci, ale pouze o zpracování známých postupů. Většinu věcí, zde zobrazených, jsem, podobně jako Vy, dělal ve svém dětství. Průvodcem mi bývala moje babička - inspirace tedy pocházejí někdy i z předminulého století. (Totéž se týká i uvedených receptů - některé jsou převzaty z ručně psaného sešitu mé prababičky a jen "přeloženy" do současného jazyka, některé jsou předávány v rodině ústně a používají se - včetně uvedených bylinkových čajů, octů a dalších výrobků z bylinek - po několik desítek let.)


A teď už opravdu o mě.

Jmenuji se Edík a jsem...hm...bobr.

Už docela dospělý, jenže jsem se narodil s nemocnou tlapkou a tak jsem nevyrostl tolik, jako bráškové a maminka. No a tak jsem momentálně bobřík. To ne, nejsem bobřík pižmový, jsem bobr evropský (Castor fiber), jak píší v latině. Odborně zatříděno: třída savci, řád hlodavci, čeleď bobrovití. Moji příbuzní nemají v Evropě konkurenci co do velikosti - i když většinou sedí skrčeně a něco baští, tak měří kolem 100 cm a váží až 30 kg. No, větší hlodavec už je jenom kapybara - tady v Brně ji mají v ZOO. Původně jsme tady nežili - vyhubili nás vaši předkové, prý snad v roce 1871, ale jsme vytrvalí a postupně se sem s celou rodinou vracíme. Ve skupině je nám lépe - stavíme hráze, hryžeme stromy...a to se lidem nelíbí. Upřímně: kdo za to může? Kdyby lidi tolik stromů nezničili, nemuselo by to vadit... Naše hráze jsou docela užitečné - spousta zvířat k nim chodí pít, mají tam vždycky dost vody, a to vody stojaté - žádný divoký proud...a postupně se tam vytvoří bahno a pak louka - pravda, ze začátku je mokrá, ale pěkná:-)))) No a bezpečně mě poznáte podle placatého ocasu - bobra si nemůžete splést s ničím jiným, jakmile mu kouknete na ocas.

No a lidi tam chodí...a zahazujou odpadky...už jsem tady psal, že mám k lidem docela dobrý vztah - v tom jsem mezi bobry vyjímka. Chtěl jsem je poznat blíž - třeba se skamarádíme? A tak jsme sbíral, co mi dali na hraní...a taky počítač. No a protože mám rád hlavně ty malé lidi - děti(?), tak jsem jim začal chystat věci, které by je na chvíli zabavily, aby mi neničily pelech nad hlavou:-)))

Nějací bobříci prý mezi lidmi už byli - psal o nich pan Foglar ...a taky prý byl bobr Vašík s medvědy u Kolína a taky...no, určitě vám už vyslepičili, jak to u bobrů vypadá navečer - Když jde malý bobr spát.

Prostě, jsme zvířata docela populární.

Mám i fotku mého pelechu....teda okolí mé nory - dovnitř se s foťákem nevejdu, takže si ho schovávám...ale kam, nepovím. Ne, že bych vám nevěřil, ale na Internet může skoro každý... A časem tady bude i moje fotka - jakmile najdu někoho, komu se nebudu bát půjčit foťák do tlapky.

A ještě něco málo o mých stránkách

Kdysi moje mládě zakňouralo:"Heleď, já chci draka!" Myslel jsem si, že takový drak - žádný problém, zajdu do obchodu, jenže to ne - malý bobřík chtěl draka udělat. No jasně, jak drak vypadá, to ví každý, takže se vzaly špejle, papír, provázek a udělal se drak. Byl krásný, vypadal skvěle a fungoval jako padáček pro špejle za předpokladu, že startoval z velké výšky. Prostě nelítal. Sešlo se tedy spousta rodičů i spolužáků, každý věděl, jak takový drak vypadá (ano, přesně jako ten náš!), ale proč nelítá, to nevěděl nikdo. A tak se začalo hledat - jsou přece různé drakiády a Internet a knihovny. Jenže my jsme nechtěli vyrábět celý další rok soutěžního draka ze zahraničního materiálu, nám by stačilo, kdyby lítal ten obyčejný. A takový návod nikde.

No a tak po několika podobných zážitcích vznikl mezi podobně postiženými návrh udělat stránky, kam by se dávaly takovéhle "samozřejmé" návody - třebas na obyčejnou bambuli. První verze šla na Internet v listopadu 2001 a už tehdy tam bylo asi třicet návodů. Za rok, na jaře 2002 prošel bobr přestavbou - bylo nutné stránky přepracovat, protože ty původní už byly nepřehledné. No a doufám, že letošní kompletní přestavba vydrží poněkud déle...a taky už nepíši sám. Jak jste si jistě všimli, tak některé návody chybí. Jsou to ty, u kterých nebyly fotky - buď se s nimi původně nepočítalo, nebo se prostě "vyrábělo" někde na táboře nebo vůbec v polních podmínkách a foťák nebyl k dispozici. Ve všech případech ale budeme návody dodělávat. No a také přidávat další - pokud se chcete přidat, stačí napsat na mail: edik@bobrik.cz a domluvíme se.


©2001-2003 Bobřík Edík. Všechna práva vyhrazena.
A kdo tu něco obšlahne, tomu softwér upadne!